Trošku humoru z knihovny :

 

 

„Řekni mi co čteš a já ti povím, kdo jsi."
„Čtu Homéra, Ovídia, Skakespeara, Balzaca, Zolu, Platóna, Němcovu, Steelovou ..."
"Stačí, už vím, že jsi lhář!"

 

Manželům Kubelkovým se po deseti letech manželství pokazí televizor, který dostali jako svatební dar.
„Rozsviť," povídá muž ženě a vezme do ruky knihu.
„Cože, ty umíš číst?" vykřikne překvapená manželka.

 

 

Bača se dožil věku 100 let, tak za ním na jeho narozeniny přijela televize, aby s ním natočila reportáž.
"Jak vy to, bačo, děláte, že jste se dožil tak vysokého věku?"
Bača povídá: "No, ráno vstanu, dám si panáka ...."
"Tak moment, to nemůžeme vysílat, že ráno vstanete a hned chlastáte. Když budete chtít říct, že pijete, řekněte místo toho třeba, že si přečtete knihu."
"Tak dobře. No, ráno vstanu, přečtu si knihu, pak si přečtu další, dám ovcím a pak čtu a čtu a čtu... až mám všechno doma přečtené, tak jdu k Frantovi a tam čteme jeho knihy. Když přečteme aj ty jeho, jdeme číst do knihovny. A až nás vyhodí z knihovny, tak jdeme spolu za Matůšem, no a ten má doma tiskárnu...

 

"Prosím vás, kde najdu knihu o manželském štěstí?"
"Zkuste oddělení pohádek nebo fantasy."

 

 

Přijde policajt do knihovny. Překvapená knihovnice se ptá: "Copak, copak, venku prší?"

 

 

Babička si v knihovně půjčuje milostný román. Knihovnice, která ji zná, je překvapena:
„Já myslela, že se zajímáte jen o dějiny."
„Jo, holka, v mým věku jsou tohle už dějiny.

 

 

 

 

 

 

 

Tak, tuhle knihu v katalogu naší knihovny nenajdete, ale zajímavá je taky, ne?

 

 

 

 

 

ĎÁBLOVA BIBLE

 

 

OBRÁZEK : 220px-sapientia.jpg

Codex gigas - začátek biblické Knihy Moudrosti 

 

OBRÁZEK : 220px-devil_medium.jpg

                                                                   Codex gigas - vyobrazení ďábla

 

Podle legendy v klášteře žil mnich, který zhřešil. V roce 1212 se vydal spolu s královskou výpravou Přemysla Otakara I. do Basileje, aby od Fridricha II. přijal Zlatou bulu sicilskou. Tam se seznámil s jedním tajemným mágem, Michaelem Scottem. Ten ho údajně zasvětil do temné magie a uctívání Satana. Po jeho návratu do Podlažic se ale o jeho satanistických rituálech dozvěděl opat a aby se vyhnul přísnému trestu zazdění za živa, slíbil, že napíše za jedinou noc největší knihu, obsahující všechny vědomosti světa. Dostal veškerý potřebný materiál a pustil se do díla. O půlnoci mu bylo jasné, že úkol nemůže zvládnout, a zaprodal svoji duši ďáblu. Ten za něj celé veledílo sepsal, biblické pasáže ovšem s velkým sebezapřením, odporem a nechutí. Je zajímavé, že kniha obsahuje také řadu zaklínadel, např. pro vyléčení, vypátrání zloděje apod., ale ne pro vymítání ďábla, ačkoli Benediktinský řád exorcismus prováděl. Mnich pouze z vděčnosti přidal ďáblův obrázek, který je na straně 290 a vyobrazuje ho zde opravdu netradičně.
replika Ďáblovy bible

I přes tuto legendu o svém sepsání se Codex gigas dlouho užíval, četl a studoval různými učenci a nebyl nikdy předmětem šetření inkvizice.

 

 

 Codex gigas je největší rukopisná kniha (kodex) světa. Byla pravděpodobně napsána počátkem 13. století v podlažickém klášteře v Podlažicích u Chrudimi. Bývá označována latinsko-řecky Codex gigas (v překladu „Obrovská kniha"), počeštěně Kodex gigas, nebo podle výjimečného vyobrazení ďábla také jako Ďáblova bible. Záměrem autora bylo shrnout veškeré vědění do jediného díla, vytvořit jakousi „knihovnu v jediné knize".

Codex gigas je svázán v dřevěných deskách potažených světlou kůží, opatřených kovovým zdobením. Rozměr desek je 920×505×220 mm. Původně obsahoval 320 pergamenových listů (tj. 640 stran) o velikosti 890×490 mm. Osm listů bylo vyříznuto, není známo kdy, kým a proč. Odstraněné listy pravděpodobně obsahovaly řeholní pravidla benediktinského řádu. Hmotnost celého kodexu je 75 kg, na výrobu potřebného pergamenu byly spotřebovány kůže 160 oslů.

Na konci třicetileté války, v roce 1648, se švédské armádě podařil nečekaný přepad Prahy (dobyli však pouze levobřežní část), při němž ukořistili poklady veliké hodnoty – mimo jiné i obsah Rudolfovy kunstkomory, jež byla odvezena do Stockholmu. Rukopis je od té doby uložen v Královské knihovně ve Stockholmu a přes opakované snahy se nepodařilo získat jej od Švédska zpět. Nedaleko místa svého vzniku, v expozici Městského muzea v Chrasti[1] je připomenut alespoň maketou. Od září 2007 do března 2008 byl zapůjčen na výstavu v pražském Klementinu.

 

 

 

 

 

 

Knihovny rozhodně nejsou nějakým skladištěm zaprášených knih.

Mnohé z nich se nacházejí v architektonicky unikátních prostorách, často starých několik set let.

Navštivte s námi desítku nejkrásnějších, či architektonicky nejzajímavějších knihoven

z celého světa.

 

klášterní knihovna Admont, Rakousko

OBRÁZEK : the_admont_library_admont_austria.jpg

 Rio de Janeiro, Brazílie

 OBRÁZEK : biblioteca_real_gabinete_portugues_de_leitura.jpg

 

 Národní knihovna Paříž

 Baltimor,USAOBRÁZEK : bibliotheque_nationale_de_france_paris_france.jpg



Cambridge, Velká Británie



OBRÁZEK : st_johns_college_library_cambridge_uk.jpg

 

 Klementinum, Praha

 

 OBRÁZEK : klementinum_praha_cr.jpg

 Knihovna Strahovského kláštera

 OBRÁZEK : knihovna_strahovskeho_klastera_praha_cr.jpg

 klášter Saint Florian, Rakousko

 OBRÁZEK : st._florian_monastery_austria_.jpg

 Dublin, Irsko

OBRÁZEK : trinity_college_library.jpg

 

 

Nádhera!!!!!, že jo?

 

 

 

 

 

Kdo je čím aneb neobvyklá povolání a stavy osob, s čím se můžeme v matrikách a starých spisech setkat.

 
ABIETARIUS [Lat.] tesař
ACCENSUS [Lat.] sluha

ADMINISTER [Lat.]

sluha
AGELLARIUS [Lat.] rolník
ALTER [Lat.]  věk
AUSGEDINGER [Něm.] výminkář 
BAPTISTA, battista [Lat.]

křtitel, Baptizans - křtící kněz

BAPTIZATUS,BAPTIZATA  [Lat.]  pokřtěn, pokřtěna
BARÁČNÍK též domkář

vlastník domku, chalupy na vsi, obyčejně bez polí, nanejvýš se zahradou

C. L. - CURATUS LOCI [Lat.]

místní farář

CARBONARIUS [Lat.]

uhlíř, ten co vyrábí dřevěné uhlí v milířích

CASARIUS [Lat.]

baráčník, vlastník domku, chalupy na vsi, obyčejně bez polí, nanejvýš se zahradou.

COPULANS  [Lat.] oddávající
COPULATUS, COPULATA  [Lat.] oddaný, oddaná
CURATUS [Lat.] farář
ČELEDÍN

pracovník na zemědělském hospodářství. Uzavíral s hospodářem či pánem ústní čelední smlouvu, dostal závdavek, stravu, byt a oděv a po skončení služební doby mzdu. Od 16. století začaly být vydávány čelední řády, upravující podmínky čelední služby. Poslední čelední řády u nás byly vydány ve druhé polovině 19. století a platily ještě krátce po druhé světové válce.

ČTVRTNÍK, ČTVRTSEDLÁK

menší sedlák v obci, vlastník čtvrtlánu. [Kott 1910]

DOMKÁŘ 

též baráčník, vlastník domku, chalupy na vsi, obyčejně bez polí, nanejvýš se zahradou

EINWOHNER [Něm.]

 podruh

FABER [Lat.]  obecně řemeslník, kovář (též ve spojení faber ferrarius)
FABER LIGNARIUS [Lat.] tesař, dřevorubec, prodavač dřeva
FAMILIANT [Lat.] dědičný nájemce dílu panské půdy (označovaného jako familie), v rámci tzv. raabizace, kdy  půda ležící ladem  byla pronajímána poddaným.  Raabizace spojena s kolonizací, příchodem nových familiantů, byla cílena Marií Terezíí ke zrušení roboty. Proběhla v letech 1775 - 1783. Josef II. reformy na nátlak vrchnosti zastavil v r. 1790 
FAMULUS, FAMULA  [Lat.] sluha, služka; také otrok, otrokyně
FILIA [Lat.] dcera
FILIUS [Lat.] syn , též natus
GETRAUT [Něm.] oddán
HALTÝŘNÍK v rodokmenu Jiřího Turyny je předek Tomáš Turina jehož povolání bylo „hlatýřník“. Konečně jsem nalezl vysvětlení na webových stránkách obce Choltice,kde Tomáš také žil:….za pastouškou stála katovna, dole u potoka byla haltýřníkova chalupa a u mostu mlýn. Ve vrchnostenských listinách se stále uvádělo, že je "pod starými Cholticemi".Haltýře byly sádky na ryby a haltýřník na sádky dohlížel a zároveň na přítoky vody……Více na http://www.choltice.cz/ kde asi Tomáš Turina haltýřkem byl.
HONESTUS, HONESTA [Lat.] poctivý, poctivá
CHALUPNÍK sluje u nás usedlík, mající chalupu a nejvýše 20 korců polí výsevku na rozdíl od sedláka, který má statek a více polí, a od domkáře nebo baráčníka, který má jen barák bez polí.[Ottova encyklopedie]
 
INCOLA [Lat.] obyvatel, obyvatelka
INQUILIUS [Lat.] podruh, zkr. INQ.
INWOHNER [Něm.] většinou podruh, někde též obecně obyvatel, ve středověku obyvatel bez občanských práv.
JUVENIS [Lat.] mládenec
KLEINHAISLER [Něm.] domkář
KNECHT [Něm.] pacholek, čeledín, sluha, v 16. a 17. stol. též voják ve službách šlechty.
LEGITIMUS, LEGITIMA [Lat.] manželský, manželská, Ilegitimus, -ma - nemanželský,-ká
LEVANS [Lat.] ten, kdo drží  dítě při křtu. Někdy se uvádí jako  ...na rukau držel...
LIGNARIUS [Lat.] dřevař
MENDICUS [Lat.] žebrák, nuzný
MERETRIX [Lat.] nevěstka, prodejná žena
MOLITOR [Lat.] mlynář
OPERARIUS [Lat.] nádeník, dělný, pracovní
PARENTES  [Lat.]

rodiče

PATER [Lat.]

otec

PATRINI [Lat.]

kmotři

PAROCHUS [Lat.],  PFARRER [Něm.]

farář

PODRUH [čeledín, děvečka] dělník na vsi, nevlastnil žádné pozemky ani chalupu. Žil v nájmu na statku a jeho jediný způsob obživy byla práce vlastních rukou.  
PRADIANUS [Lat.] predianus, praedianus sedlák
PRAEDIUM [Lat.] statek
PŮLNÍK, PŮLSEDLÁK

označení vlastníka dědičného podniku zeměděl. ve výměře do půllánu ale většího než čtvrtinu lánu

ROTTGRÜNDLER [Něm.]

kopaničář. drobný zemědělec z oblasti rozhraní Moravy a Slovenska kolem Uherského Brodu a Vyškovce . Kopanina byla nekvalitní půda, která zůstala po vypálení a vymýcení lesů a namísto lesa vznikala málo úrodná políčka.

RUSTICUS [Lat.] sedlák
SEDLÁK

V XVI. stol. se objevuje označení [Sedlák,] v t. zv. selských řádech, které vrchnosti vydávaly pro poddané a dědičně usedlé zemědělce.Od těch dob se ujal pojem [Sedlák] obecně jako označení vlastníka dědičného podniku zeměděl. ve výměře půllánu až lánu [Ottova encyklopedie]

SEPULTUS, SEPULTA [Lat.]

pohřben, pohřbena

SINISTRO PARENTE [Lat.]

nemanželský

SOUSED (SAUSED) vlastník nemovitosti tj. plnoprávný člen obce. Na vesnici sedlák, ve městě měšťan. Sousedem tudíž nemohl být příslušník chudiny. Z tohoto titulu se odvozovaly i určité výhody v obci.
SPONSUS, SPONSA [Lat.] ženich, nevěsta
SUBDITUS, SUBDITA [Lat.] poddaný, poddaná. Zkr. subd.
SUPERSTES [Lat.] pozůstalý
TÄUFLING [Něm.] křtěnec
TESTES [Lat.] svědci
TUMULATUS, TUMULATA [Lat.] pohřben, pohřbena
UXOR [Lat.]

manželka, choť, UXORATUS ženatý

VIDUA [Lat.]

vdova VIDUUS vdovec

VIERTLER [Něm.] čtvrtník, menší sedlák v obci, vlastník čtvrtlánu.
VÝMĚNKÁŘ

též výminkář - ten, který si smluvně vymínil na osobě, které předal hospodářství ( většinou rodiče na svých dětech) dohodnuté naturální, finanční dávky a další zaopatření, týkající se zejména bydlení a péče. Jistý druh sociálního zabazpečení. 

WITWE, WITTFRAU, WITTIB [Něm.]

vdova, WITWER, WITTIBER vdovec

 ZAHRADNÍK

hospodář jehož obhospodařované  polnosti byli menší než sedlákovy to je méně než půllánu, ale větší než chalupníkovy. Tedy více než 20 korců tj. cca 2,5 ha.